← všechny feedy

aiscr / cs (6)

JSON feed

news Událost 2026-07-31 Tomáš Pavloň Róbert Antal 10 minut čtení

Výroční setkání EAC v Altamiře

Reportáž přibližuje hlavní témata, která dnes formují evropskou archeologickou památkovou péči a inspirují také rozvoj infrastruktury AIS CR.

Evropská archeologická rada (EAC) dlouhodobě udává směr diskuzím o správě a ochraně archeologického dědictví v Evropě. Mnohé z jejích doporučení inspirují také rozvoj infrastruktury AIS CR. Přinášíme vám proto reportáž z letošního výročního zasedání. 

Text vychází z článku publikovaného v časopise Přehled výzkumů 67/1 a je zveřejněn se souhlasem redakce.

Ve dnech 19.–21. března 2026 se uskutečnilo 27. výroční zasedání Evropské archeologické rady (EAC – Europae Archaeologiae Consilium) v návštěvnickém centru u jeskyně Altamira ve španělské Kantábrii. Hlavním tématem letošní konference bylo Bridging Borders in Heritage Protection: Best practice against archaeological crime. Vedle samotné konference jsou pravidelnou součástí setkání také workshopy pracovních skupin při EAC. Česká republika byla aktivně zastoupena Národním památkovým ústavem, Archeologickým ústavem AV ČR, Praha (ARÚ), a Archeologickým ústavem AV ČR, Brno (ARÚB).

Evropská archeologická rada a její poslání

Evropská archeologická rada sdružuje instituce z členských států, které mají ze zákona odpovědnost za správu archeologického dědictví. Českou republiku, jako jednoho ze zakládajících členů, zastupuje Národní památkový ústav jako řádný člen a Archeologický ústav AV ČR, Praha jako člen přidružený. Naše země má dlouhodobě své zástupce také ve vedení této organizace.

Posláním EAC je podporovat spolupráci a výměnu informací mezi těmito institucemi, přispívat prostřednictvím pracovních skupin k formulaci společných přístupů v archeologické památkové péči a působit jako poradní orgán ve vztahu k Radě Evropy a Evropské unii. Současně podporuje ochranu, odborné poznávání, publikování, prezentaci a zpřístupňování archeologického dědictví veřejnosti a napomáhá k lepšímu porozumění, jak s ním nakládat.

Kopie jeskyně Altamira, známá jako “Neocueva”. © Ministerio de Cultura. Museo Nacional y Centro de Investigación de Altamira.

Historie a vývoj EAC

Vznik EAC v roce 1999 navázal na setkání a „kulaté stoly“ správců archeologického dědictví, které se odehrávaly v rámci každoročních konferencí Evropské archeologické asociace (EAA – European Association of Archaeologists). U zrodu nové organizace stáli členové expertního výboru, který připravil znění Maltské úmluvy. V kontrastu k organizacím založeným na individuálním členství, jakou je právě EAA, bylo základní myšlenkou vytvořit platformu sdružující instituce s přímou zákonnou odpovědností, která dokáže efektivněji převádět odborná doporučení do praxe. Vazby mezi EAC a EAA však zůstávají silné a projevují se ve společných aktivitách a výstupech, mezi něž patří například Pracovní skupina pro zemědělství, lesnictví a správu venkovské krajiny (Working Group on Farming, Forestry and Rural Land Management) nebo čtvrtletník European Affairs Update.

Strategické priority a výstupy EAC

Činnost EAC se dlouhodobě opírá o principy a cíle stanovené Maltskou úmluvou (Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy z roku 1992) nebo Úmluvou z Faro (Úmluva o hodnotě kulturního dědictví pro společnost z roku 2007). Další strategické směřování bylo vytyčeno v roce 2015 dokumentem Amersfoort Agenda, na který navázala iniciativa Making Choices. Ta vedla k ustavení několika pracovních skupin zaměřených na klíčové otázky archeologické památkové péče. Výsledkem jejich činnosti byla řada metodických příruček a doporučení zaměřených například na přínosy záchranné archeologie, na téma selekce při tvorbě archeologických fondů nebo definování národních výzkumných rámců. Tyto materiály jsou volně dostupné online a představují jeden z praktických výstupů EAC.

Na základě průzkumu mezi zástupci členských zemí byly v roce 2024 formulovány aktuální priority EAC, které odrážejí současné výzvy oboru: 

Příspěvky z každoroční tematicky zaměřené konference jsou pravidelně zveřejňovány ve zkrácené verzi ve sborníku EAC Occasional Papers a v plné verzi v online časopise Internet Archaeology.

Konference 2026: Archeologická kriminalita jako hlavní téma

Odborná, konferenční část výročního setkání byla zaměřena na problematiku archeologické kriminality, zejména na nelegální obchod s archeologickými nálezy a vykrádání archeologických lokalit. Tomu odpovídaly i tři sekce, které cílily na dílčí aspekty problému: 

Účastníci a účastnice výročního setkání EAC. © Ministerio de Cultura. Museo Nacional y Centro de Investigación de Altamira.

Právní nástroje a změna společenského přístupu

První sekce měla pojmenovat odlišné potřeby států, a tedy i jejich rozdílné přístupy k řešení problémů. Přednášející věnovali pozornost zpřísňování trestů, nedostatkům mezinárodního práva, způsobu posuzování škody, tvorbě metodik či vzdělávání. V poslední uvedené oblasti stojí za zmínku úvodní příspěvek konference, který přednesl Leonard de Witt z holandského památkového úřadu (Cultural Heritage Agency of the Netherlands). Výbornou glosou přirovnal fungování nelegálního obchodu s archeologickými nálezy k obchodu s drogami (společensky akceptované, velké úsilí proto přináší pouze malý úspěch) a, trochu nečekaně, s exotickými zvířaty. Pointu příspěvku vystihl ve výroku jednoho z prodejců plazů: „My reptiles have gone out of fashion, they are outdated.” Právní nástroje totiž mohou fungovat pouze za předpokladu, že se společnost ztotožňuje s nastavenými pravidly. V opačném případě bude zákony porušovat. Proto je nutné pracovat s veřejností a vzděláváním, aby společnost pochopila, že archeologické dědictví není artiklem. Když se to podaří, obchod s archeologickými nálezy vyjde z módy stejně jako obchod s exotickými plazy.

Spolupráce archeologů, institucí a veřejnosti

V druhé sekci byly představeny různé formy a druhy spolupráce – jak mezi odborníky a laiky, tak mezi odborníky různých států. Do první kategorie lze zařadit příspěvek od kolegů z Lucemburska (Mei Duong a David Weis, National Institute of Archaeological Research, Luxembourg) či Saska (Josefine Falkenberg, Archaeological Heritage Office of Saxony, Germany), kteří postupně vytváří koncepční řešení spolupráce mezi archeology a amatéry. K tomu patří také vývoj evidenčních systémů, které ale prozatím nedosahují úrovně nastavené nizozemským PAN, britským PAS, či českým AMČR-PAS. Mezinárodní spolupráci představila Eva Steigbergerová z Rakouska (Federal Monuments Authority, Austria), která demonstrovala mimo jiné úspěšnou spolupráci se Slovenskem při navrácení římské masky.

Inovativní přístupy: od AMČR-PAS po umělou inteligenci

V sekci zaměřené na inovativní přístupy zaznělo několik příspěvků, které se opět týkaly spolupráce mezi archeology a detektoráři. Ve společném příspěvku zde Archeologické ústavy AV ČR (Jan Mařík za ARÚ, a Róbert Antal za ARÚB) představili právní rámec využití AMČR-PAS při formalizaci a kultivaci spolupráce s amatéry, a také roli tohoto informačního systému při edukaci a prezentaci archeologického dědictví. Příspěvky s podobným zaměřením přednesli také kolegyně ze Slovinska (Judita Lux a Mihela Kajzer, Institute for the Protection of Cultural Heritage of Slovenia, Ursula Belaj, Criminal Police Directorate, Slovenia) a Estonska (Ulla Kadakas, Estonian History Museum, Nele Knagert, National Heritage Board, Tuuli Kurisoo, Talinn University, Estonia). Z tohoto rámce vybočovaly dva příspěvky, které stojí za samostatnou zmínku: 

Závěrem

Dokladem dobře zvoleného tématu konference a zájmu účastníků byla čilá diskuze, a to jak v jednotlivých sekcích, tak i mimo ně. Setkání tak bylo vhodným místem pro networking a budování základů pro budoucí mezinárodní spolupráci. Snad tedy můžeme věřit, že se ochrana archeologického dědictví bude nadále zlepšovat.

Shrnutí

Chcete vědět víc?

news Novinka 2026-05-13 David Spáčil 3 minuty čtení

QGIS plugin AMČR Viewer

Jak na snadný export a vizualizaci prostorových dat z AMČR? Přibližujeme vylepšený QGIS plugin AMČR Viewer a jeho reálné využití.

Nový plugin do prostředí QGIS AMČR Viewer jsme vám představili již dříve v příspěvcích na sociálních sítích. Nyní bychom jej, již v aktualizované podobě a s novými funkcemi, chtěli připomenout a trochu více přiblížit i zde na blogu.

V AIS CR se vám snažíme přinášet vždy nové a užitečné služby, ale – přiznáme barvu – možnost jednoduchého exportu dat z Archeologické mapy České republiky chyběla i nám. V tomto ohledu je AMČR Viewer šikovný nástroj umožňující přímé využití dat spravovaných v rámci AMČR.

Co tedy AMČR Viewer vlastně umí?

Přes API Digitálního archivu AMČR přistupuje k datům o archeologických akcích a lokalitách. Nabízí filtrování na základě vybraných metadat (kromě prostorových a administrativních dat jde zejména o filtrování pomocí kontextuálních informací – pole datace a typ areálu).

Záznamy, které odpovídají filtru, pak automaticky stahuje a předkládá uživateli či uživatelce ve formě dočasných vrstev rozdělených podle typu geometrie (body, linie a polygony). Každá z vrstev obsahuje i atributovou tabulku s daty z AMČR.

Dokumentační jednotka jako základ

Jako nejvhodnější základní prvek byla na základě poměrně složité datové struktury AMČR vybrána dokumentační jednotka. Jednotlivé akce jsou tak rozděleny právě podle těchto svých podřízených prvků. To se netýká lokalit, které obsahují vždy právě jednu dokumentační jednotku. Více o datovém modelu AMČR si můžete přečíst na příslušné stránce dokumentace.

Dokumentační jednotka (obohacená o metadata jí nadřazeného záznamu) je však jakýmsi kompromisem mezi zastřešujícím záznamem – akcí či lokalitou – a podrobnou informací o archeologickém kontextu – komponentou (ačkoli by se jako vhodný základní prvek mohla jevit právě komponenta, vnášelo by to do výsledků příliš velké množství redundantních prostorových dat). O informace, které nesou komponenty, ale uživatelé ani uživatelky nejsou ochuzeni – jsou totiž obsaženy v další (v pořadí již čtvrté) atributové tabulce. Tabulka komponent obsahuje pouze metadata (nenese žádnou prostorovou informaci), je ale pomocí relace navázána na vrstvy dokumentačních jednotek, které tímto obohacuje o archeologická data.

Reálné use-casy aneb k čemu je to dobré?

AMČR Viewer vám najde a do mapy vykreslí například:

a mnoho dalšího, přičemž všechny tyto výsledky můžete dále filtrovat a analyzovat podle přiložených metadat.

Rozveďme si teď jeden z příkladů trochu více: Jsem student a píšu diplomovou práci, do které chci použít mapu laténských areálů aktivit na jižní Moravě. V AMČR Viewer si navolím filtr pro kraj – Jihomoravský, období – všechna období související s dobou laténskou a nezapomenu zakliknout možnost “Načíst komponenty”. Po potvrzení se mi načtou všechny záznamy odpovídající filtrům do tří tabulek: body, linie a polygony. Objeví se mi všechny výzkumy v Jihomoravském kraji, při kterých byly nalezeny doklady aktivit z doby laténské. Díky tomu, že mám s výsledky spojená i data z příslušných komponent, můžu pomocí nich filtrovat. Otevřu si tedy postupně nad každou z vrstev (body, linie, polygony) filtrační formulář (Vybrat prvky dle hodnoty) a zcela dole můžu pak pomocí polí komponenta_areal nebo komponenta_obdobi filtrovat a vybírat výsledky dále (je nutné se ujistit, že vpravo od zadávacího pole jsou v seznamech možností vybrané položky řetězit a obsahuje).

Příklad vizualizace proběhlých výzkumů (archeologických akcí) v Jihomoravském kraji, při kterých byly nalezeny památky z doby laténské.

Příklad vizualizace proběhlých výzkumů (archeologických akcí) v Jihomoravském kraji, při kterých byly nalezeny památky z doby laténské.

Doufáme, že vám bude plugin k užitku!

Plugin je dostupný ke stažení v nástroji Manage and install plugins přímo v prostředí QGIS.

Shrnutí: Co umí AMČR Viewer?

Chcete vědět víc?

news Novinka 2026-01-19 Tomáš Pavloň Martina Kudlíková 7 minut čtení

Časopis Přehled výzkumů a AMČR: propojení článků a oborové evidence

Jaké změny a výhody přináší propojení časopisu Přehled výzkumů a Archeologické mapy ČR?

Časopis Přehled výzkumů (PV), vydávaný od roku 1956, patří dlouhodobě k základním volně dostupným informačním zdrojům o archeologických výzkumech na Moravě a ve Slezsku. Vydává jej dvakrát ročně Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i., a jeho struktura kombinuje recenzované odborné studie s nerecenzovanými částmi Varia a Přehled výzkumů na Moravě a ve Slezsku (výzkumné zprávy). Každý rok tak vzniká jedinečný souhrnný přehled terénní archeologické činnosti, který v této podobě nenajdeme v žádném jiném zdroji – od rozsáhlých záchranných výzkumů až po jednotlivé nálezy.

Tyto zprávy jsou charakteristické svou stručností a přehledností. Dlouhodobě zprostředkovávají základní informace o tom, kde, kdy a v jakém rozsahu výzkum proběhl a jaké přinesl výsledky. Zásadní změnu přinesl rok 2018, kdy byl celý archiv časopisu zpřístupněn online, včetně možnosti vyhledávání a filtrování obsahu. Od té doby jsou nové ročníky vedle tištěné podoby systematicky publikovány také na webu.

Právě tato digitální dostupnost otevřela prostor pro další krok: důsledné propojení příspěvků v Přehledu výzkumů s oborovou evidencí v Archeologické mapě České republiky (AMČR). Díky propojení prostřednictvím identifikátoru získávají čtenářky a čtenáři okamžitý přístup k odpovídajícímu záznamu v AMČR nebo k fondu dokumentace v Digitálním archivu AMČR a mohou snadno dohledat další související informace, které se k danému výzkumu nebo nálezu vážou.

Co se mění od PV 67/1

Od čísla PV 67/1 dochází ke změně v odevzdávání výzkumných zpráv. V online formuláři je nově povinné k vyplnění pole „Číslo AMČR“, které bylo dosud nepovinné. Uzávěrka pro podání zpráv do čísel 67/1 i 67/2 je stanovena na polovinu února.

Smyslem této změny je posílení provázanosti mezi publikovanými texty a evidencí archeologických výzkumů a nálezů. Podrobné zdůvodnění tohoto kroku je popsáno v Editorialu PV 64/2 a v Důležitých informacích redakce v čísle 66/1.

Do pole „Číslo AMČR“ autor jednoduše vloží identifikátor převzatý přímo z AMČR. Může se jednat o tyto typy záznamů:

Projekt

Samostatná akce

Samostatný nález

Při nejasnostech nás neváhejte kontaktovat na amcr@arub.cz.

Jak propojení PV a AMČR funguje v praxi

Jako součást redakčních služeb se tým AIS CR podílí na systematickém propojování článků a výzkumných zpráv v PV s daty shromažďovanými v evidenčním systému AMČR. Výsledkem je, že po přečtení krátké zprávy není nutné složitě dohledávat další informace o daném výzkumu.

Pokud je již evidence kompletní a záznam v AMČR archivovaný, je k výzkumné zprávě v PV přidán odkaz do Digitálního archivu AMČR na konkrétní fond dokumentace daného výzkumu. Pokud zatím evidence kompletní není (například proto, že zpracování výzkumu stále probíhá), je u výzkumné zprávy odkaz do AMČR, kde si mohou uživatelé a uživatelky s oprávněním archeolog ověřit aktuální stav výzkumu. Po zkompletování a archivaci záznamu je pak možné číslo AMČR použít k dohledání fondu dokumentace v Digitálním archivu. Výzkumná zpráva se tak stává vstupním bodem k širšímu datovému kontextu.

PV a Digitální archiv

PV a AMČR

Od stručného textu ke zdrojovým datům

Nejviditelnějším přínosem propojení je jednoduchost. Místo zdlouhavého dohledávání je kliknutím možné plynule přejít od textu přímo k souvisejícím datům. Přehled výzkumů tak může sloužit nejen jako přehled, ale i jako východisko pro další práci: porovnávání, citování, ověřování i návazný výzkum.

Krátké zprávy si přitom zachovávají svůj přehledný a stručný charakter a jsou zveřejňovány již v následujícím roce po terénním výzkumu, což zajišťuje rychlou dostupnost základního přehledu a předběžnou interpretaci. Vedle textu v nich mají své místo i vybrané obrazové přílohy, které zprávu ilustrují nebo názorně zachycují klíčová zjištění učiněná při výzkumu. Rozsah textu tak zůstává přiměřený jeho účelu, zatímco podrobnější dokumentace je zpřístupněna jinde.

Detailnější data – nálezové zprávy, mapy, fotografie, plány, seznamy nálezů, expertní posudky či další přílohy – tedy kompletní fond dokumentace výzkumu, je uložen tam, kam patří: v AMČR a dle přístupnosti zveřejněný v Digitálním archivu AMČR. Data při archivaci procházejí odbornou kontrolou a zůstávají dlouhodobě dostupná. Čtenáři a čtenářky PV si tak sami volí, zda jim stačí základní přehled, nebo se chtějí ponořit hlouběji do souvisejících dat a dokumentace.

Text, který neztrácí platnost

Zprávy PV se odevzdávají v pevně daném termínu, aby byl časopis včas publikován online i v tištěné formě, ale řada informací v té době ještě nemusí být kompletní – výsledky analýz, laboratorní zpracování materiálu, finální uložení nálezů a podobně. Odkaz na evidenční záznam však směřuje do AMČR, kde mohou být data až do archivace průběžně doplňována.

Díky tomu Přehled výzkumů zůstává dlouhodobě platným zdrojem informací, protože dále funguje jako rozcestník k datům, která se o daném výzkumu či nálezu postupně objevují.

Jednotný identifikátor jako záruka dohledatelnosti

Identifikátor AMČR funguje jako digitální “otisk prstu” záznamu – je jedinečný, neměnný a provází jej ve všech procesních stavech. Zvyšuje dohledatelnost, usnadňuje citování a snižuje riziko záměny, což je klíčové zejména u odlišných výzkumů na stejné lokalitě nebo u vzájemně podobných terénních akcí.

Pro využití ve výzkumu je tento prvek zásadní: další studie může odkázat na konkrétní projekt, akci či nález a čtenářky a čtenáři mají možnost dohledat související dokumentaci i kontext, tedy podkladová data pro navazující výzkum.

Provázaná data, větší transparentnost

Povinné uvádění čísla AMČR má také efekt datové hygieny – podporuje systematickou evidenci výzkumů a nálezů, což je důležité jak z odborného hlediska, tak z pohledu legislativních závazků. Zprávy PV se tak stávají přirozeným kontrolním bodem – absence identifikátoru upozorňuje na chybějící evidenci, a takový příspěvek nelze do PV přijmout.

Propojení PV s AMČR zároveň posiluje transparentnost a důvěryhodnost oboru. Zpráva není izolovaným tvrzením, ale je jasně propojena s evidencí, což usnadňuje orientaci orgánům státní správy a zvyšuje důvěru odborné i širší veřejnosti.

Samostatné nálezy s doloženým původem

Zvláštní význam má jednotný identifikátor v prostředí AMČR-PAS při práci s nálezy od spolupracovníků a spolupracovnic oprávněných organizací. Umožňuje jednoznačně odkazovat na informace o původu nálezu, zodpovědné osoby a instituci, lokalizaci i navázanou dokumentaci. Díky odkazu na tento evidenční záznam, může Přehled výzkumů publikovat tyto nálezy způsobem, který je v souladu s legislativními požadavky archeologického výzkumu a podporuje jejich další vědecké využití.

Shrnutí

Chcete vědět víc?

news Událost 2025-12-01 David Spáčil 5 minut čtení

Ohlédnutí za ATRIUM 3D Models Summer School v Brně

Jak probíhala mezinárodní letní škola zaměřená na 3D modely v archeologii? Přečtěte si zážitky z pěti intenzivních dnů.

Září v Brně se letos neslo ve znamení moderních technologií. Archeologický ústav AV ČR v Brně (ARÚB) hostil v rámci projektu ATRIUM druhou ze tří plánovaných letních škol. Zatímco loňský ročník patřil statistice a programování v R, letos v září se pozornost upřela na vizuálně atraktivnější téma – využití 3D modelů v archeologii.

Díky grantovému schématu Transnational Access (TNA) se do Brna sjelo 18 studentů a badatelů nejen z různých koutů Evropy, ale i z Afriky. Cíl byl jasný: během pěti dnů, od 15. do 19. září 2025, proniknout do tajů fotogrammetrie, laserového skenování a virtuální rekonstrukce. Na organizaci se kromě hostitelského ústavu podílel též Archeologický ústav AV ČR v Praze a vybraní školitelé z dalších institucí, zejména z Masarykovy univerzity.

Účastníci letní školy

Teorie a první kontakt s technikou

Program byl nabitý od samého začátku. Pondělní úvod patřil teorii, kterou odstartoval Vojtěch Nosek (MUNI) představením principů tvorby 3D modelů. Odpoledne navázal Tomáš Chlup (ARÚ Praha) s praktickou ukázkou fotografických technik. Pro mnoho účastníků to byla první příležitost osahat si (polo)profesionální techniku v manuálním režimu, což je pro kvalitní sběr dat naprostý základ.

Den vyvrcholil přednáškou Lenky Starkové (ZČU), která na příkladu iráckého karavanseráje v Koye demonstrovala propojení laserových skenerů, dronů a HBIM (Historical/Heritage Building Information Modeling). Už první večer na terase ARÚB naznačil, že se zde rodí skvělá parta lidí se společným zájmem.

Práce v terénu

Vzhůru na Petrov: dokumentace architektury

V úterý se teorie proměnila v praxi. Účastníci vyrazili přímo do terénu, konkrétně na Petrov ke katedrále sv. Petra a Pavla. Rozkaz zněl jasně: vybrat si architektonický prvek a fotogrammetricky jej zdokumentovat.

Práce v reálných podmínkách přinesla cenné lekce o vlivu světla a počasí. Odpoledne se pak neslo v duchu zpracování dat v softwaru RealityScan. I přes počáteční technické výzvy se všem podařilo vytvořit své první 3D modely. Některé týmy, jako ten Marthy Moshy, pracovaly s nadšením až do noci, aby dosáhly co nejlepšího výsledku.

Zpracování dat

Výzvy v malém měřítku

Středa přinesla změnu měřítka. Od katedrály jsme se přesunuli k drobné archeologii. Vojtěch Nosek seznámil studenty se specifiky dokumentace artefaktů. Účastníci si vyzkoušeli práci s replikami – od bronzové sekery a dýky až po Venuši. Došlo i na práci s profesionálním skenerem Artec Leo.

Jak poznamenala Barbara Ritterová, práce s malými objekty byla překvapivě náročná, protože i drobné odlesky či stíny mohly zásadně ovlivnit výsledek. Zaslouženou odměnou byl společenský večer plný networkingu a mezikulturní výměny, který si účastníci nemohli vynachválit.

Virtuální světy a budoucnost oboru

Čtvrtek patřil inspiraci a rozšíření obzorů. Jiří Unger (ARÚ Praha) představil koncept virtuální archeologie a ukázal, jak se suchá data mohou proměnit v pohlcující zážitek pro veřejnost. Martin Košťál (MUNI) následně demonstroval proces virtuální rekonstrukce a zdůraznil, že pro kvalitní výsledky není vždy nutné nejdražší vybavení – někdy může být mocným nástrojem i chytrý telefon. Večer program doplnily přednášky zahraničních expertů Roberta Shawa a Simona Radchenka.

Prezentace výsledků

Komunita, která zůstává

Závěrečný den byl věnován rekapitulaci, technice RTI a základům post-processingu modelů v programu Blender. Když se v pátek odpoledne účastníci loučili, neodváželi si jen nové dovednosti v tvorbě a úpravě 3D modelů. Odváželi si především pocit sounáležitosti.

Marco Brunello to shrnul nejlépe: „Byl to týden intenzivního učení, ale také smysluplných sociálních interakcí, které v naší skupině vytvořily skvělý pocit komunity". I to je jedním z cílů projektu ATRIUM – propojovat badatele a sdílet know-how napříč hranicemi.

Grantové schéma Transnational Access (TNA) projektu ATRIUM pokračuje čtvrtou výzvou, která je aktuálně otevřena pro přijímání žádostí. V tomto kole je možné žádat o podporu na individuální výzkumné pobyty (Individual Access). Badatelé a badatelky v humanitních vědách mohou získat plně hrazený pobyt (včetně cesty a ubytování) na jedné ze 14 hostitelských institucí v Evropě. Stáže jsou určeny pro rozvoj vlastních výzkumných témat s využitím expertního zázemí a nástrojů hostitele. Uzávěrka přihlášek pro toto kolo je stanovena na 31. prosince 2025.

Shrnutí

Chcete vědět víc?

Obr. 1: autor Vojtěch Nosek.
Obr. 2–4: autor Tomáš Chlup.

news Novinka 2025-11-30 Tomáš Pavloň 4 minuty čtení

Identifikátor DOI v AMČR: digitální rodné číslo pro vaše data

Co je DOI, jak funguje a proč je důležitý pro vaše archeologická data v AMČR?

Už se vám stalo, že jste chtěli znovu otevřít článek nebo dataset a odkaz prostě nefungoval? V digitálním světě není vůbec snadné udržet si přehled o tom, kde co leží. Odkazy zastarávají, obsah se přesouvá, weby mizí. A právě proto vznikl DOI – Digital Object Identifier. Tahle krátká kombinace číslic a znaků dokáže ušetřit spoustu času i nervů.

DOI patří mezi tzv. perzistentní identifikátory (PID). Na rozdíl od běžného URL je stálý – s nadsázkou můžeme říct, že jde o takové digitální rodné číslo objektu. I když se jeho webová adresa změní, DOI zůstává stejný a vždy vás dovede zpět k tomu, co identifikuje. Navíc je unikátní, takže dvě různé věci nikdy nemají stejný DOI.

Každý DOI se skládá z předpony (prefixu) a přípony (suffixu), oddělených lomítkem.

Struktura DOI

DOI přidělují agentury jako DataCite nebo CrossRef zastřešené nadací International DOI Foundation. Každý DOI má zároveň vlastní metadatový záznam, kde je uložené jméno autora, název, vydavatel, rok i typ objektu (dataset, článek, obrázek, software…). Popis však může být i mnohem bohatší a nést mnoho informací o daném digitálním objektu. Tyto informace uchová dokonce i potom, co objekt sám přestal být dostupný skrze původního vydavatele či úplně zanikl. I v tom je důležitý přínos PIDů.

DOI a IGSN v Archeologické mapě České republiky

Ačkoli bývá DOI spojováno hlavně s akademickým publikováním, rozhodně se neomezuje jen na vědce. Dá se použít i pro software, obrázky nebo další typy digitálních objektů. Nejčastěji se ale s DOI opravdu potkáváme v souvislosti s otevřenou vědou.

V AMČR má DOI dnes velmi praktickou roli. Díky zapojení AIS CR do českého uzlu iniciativy EOSC a spolupráci s Národním centrem DOI byly:

Další typy záznamů získaly identifikátor IGSN (International Generic Sample Number) – ten je také postavený na systému DOI. Od něj se odlišuje jinými popisnými údaji, které jsou k PID uloženy. Má také svůj vlastní prefix (10.71928) v rámci odkazů DOI (např. https://doi.org/10.71928/C-202009779-N00001).

IGSN byl přidělen:

Nové záznamy rovněž dostávají IGSN automaticky při archivaci.

Jak v praxi DOI nebo IGSN v AMČR vypadá?

Původní identifikátor z AMČR zůstal zachovaný jako přípona. Před něj se přidala nová DOI/IGSN předpona a společně tvoří celý perzistentní identifikátor záznamu. Najdete ho u každého příslušného záznamu v Digitálním archivu AMČR – a také v doporučené citaci, která je u záznamu uvedena.

DOI v Digitálním archivu AMČR

Proč by vás to mělo zajímat?

Když někdo použije citaci s DOI/IGSN ve vědeckém článku, publikaci nebo jiném výstupu, tato informace se dostane do mezinárodních registrů (např. DataCite či CrossRef). Záznam se tak zapojí do tzv. PID grafu – propojené sítě identifikátorů článků, datasetů, autorů, institucí i projektů. Díky tomu lze dohledat, kde všude byl záznam citován nebo jinak odkazován, což zvyšuje viditelnost jak samotných dat, tak jejich autorů. Můžete to sami vyzkoušet například nástrojem DataCite Commons.

DataCite Commons

Shrnutí

Chcete vědět víc?

news Novinka 2025-11-29 Tým AIS CR 4 minuty čtení

Blog AIS CR: víc než jen aktuality | AIS CR Blog: Not Just Another News Feed

Proč vzniká Blog AIS CR a jaké články vás čekají? Chceme mluvit víc po lopatě o digitální archeologii.

Chceme mluvit více „po lopatě"

Členové týmu AIS CR s vámi dnes komunikují osobně na společných setkáních, cílených školeních a seminářích. Komunikujeme i elektronicky, což se děje hlavně v emailech a dále skrze Zpravodaj AMČR, který podle potřeby přináší novinky ze světa AMČR, a sociální sítě (například Facebook), kde krátkými příspěvky informujeme o tom, co se děje v AIS CR i v digitálních humanitních vědách obecně.

Některá témata si ale zaslouží víc prostoru. Chceme se jim podívat hlouběji pod povrch, vysvětlit i složitější souvislosti a mluvit srozumitelněji – zkrátka víc „po lopatě". Proto vzniká Blog AIS CR, který bude zároveň místem pro šíření kontextu k našim nástrojům a službám a pro rozvoj komunity uživatelů AIS CR.

Tým AIS CR

Jaké články vás čekají

Blog nebude monotónní – naopak. Budou se v něm střídat různé formáty i autorské hlasy, aby bylo čtení odlehčené i poučné. Příspěvky budou vycházet několikrát ročně. Každý článek doplníme stručným shrnutím hlavních bodů a odkazy pro ty, kdo se chtějí ponořit hlouběji do tématu.

Najdete zde vzdělávací texty, které přehledně představí principy, koncepty a pojmy spjaté s AIS CR – zejména ty, které nemusí být na první pohled zcela jasné.

Zaměříme se také na představení vybraných sbírek dat (datasetů) dostupných prostřednictvím našich nástrojů. Ukážeme, jak vznikaly, co obsahují, v jakých formátech jsou k dispozici a jaké jsou možnosti jejich praktického využití.

Nebudou chybět ani tipy a triky k využívání AIS CR, které odpovídají na otázky typu „proč to dělat" a „jak to dělat chytře a efektivně". Ukážeme například, jak může být užitečné vyplňovat AMČR průběžně, jak zaznamenávat nové lokality objevené na leteckých snímcích nebo jak postupovat při administrativním průchodu terénním výzkumem. Texty doplníme přehlednými infografikami, taháky a konkrétními příklady z praxe.

Nahlédneme také za oponu fungování infrastruktury a představíme lidi, kteří za AIS CR stojí. Přiblížíme jejich zapojení do regionálních i mezinárodních projektů a nabídneme drobné exkurze „do kuchyně AIS CR". Chceme ukázat, že za AIS CR nestojí jen databáze a virtuální nástroje, ale především lidé se znalostmi, zkušenostmi a nadšením pro kulturní dědictví.

Příspěvky na Blogu AIS CR budou vycházet buď v češtině, nebo v angličtině, v závislosti na tématu a cílové skupině.

Shrnutí

Blog AIS CR vzniká proto, aby:

Chcete vědět víc?

AIS CR Blog: Not Just Another News Feed

Down to Earth and to the Point

Today, members of the AIS CR team communicate with you primarily in person at joint meetings, targeted training sessions, and seminars. We also communicate digitally, primarily via email, as well as through the AMCR Newsletter, which brings news from the AMCR as needed, and on social media (such as Facebook), where we share short updates about what is happening in AIS CR and in the digital humanities more broadly.

Some topics, however, deserve more space. We want to look at them in greater depth, dig beneath the surface, explain more complex connections, and communicate more clearly—simply put, more down to earth. That is why the AIS CR Blog is being launched. It will serve both as a place to share context around our tools and services and as a platform for fostering the AIS CR user community.

What Articles Can You Expect?

This blog is anything but monotonous. Different formats and voices will alternate, keeping the reading both engaging and informative. New posts will appear several times a year. Each article will include a short summary of the main points, along with links for those who want to dive deeper into the topic.

You will find educational pieces that clearly introduce key principles, concepts, and terms connected to AIS CR – especially those that may not be immediately obvious at first glance.

There will also be articles presenting selected datasets available through our tools. These posts will explore how the datasets were created, what they contain, which formats they come in, and how they can be used in practice.

Tips and tricks for working with AIS CR will be part of the mix as well, addressing questions like why something is worth doing and how to do it smartly and efficiently. You can expect practical examples such as why it pays off to update the AMCR continuously, how to record new sites identified from aerial imagery, or how to navigate the administrative side of field research. The texts will be accompanied by clear infographics, handy cheat sheets, and real-world examples.

From time to time, the blog will also take you behind the scenes of the infrastructure and introduce the people behind AIS CR. You will get a glimpse into their involvement in regional and international projects and into the “AIS CR kitchen”. The aim is to show that AIS CR is not just about databases and digital tools, but above all about people – with expertise, experience, and a shared passion for cultural heritage.

Posts on the AIS CR Blog will be published either in Czech or in English, depending on the topic and the intended audience.

Summary

The AIS CR Blog is being created to:

Want to Learn More?